DVA SPOLEČNÉ ROKY

Kapitola 1: Školení, taxík a růže bez zpáteční jízdenky

Poprvé jsme na sebe narazili na pracovní Vstupní akademii. Pepa školil, Anette poslouchala. Sympatie už byli tehdy, ale oba jsme v té době měli vlastní životy.

Skutečný start přišel o rok později. Oba jsme vyhráli firemní akci – plavbu po Vltavě s grilováním. Večer plynul a my se s kolegy rozhodli pokračovat do pražské La bodeguita del medio, kde Pepa dříve 8 let dělával manažera. Jeli jsme spolu taxíkem napřed. Dali jsme si večeři, Pepa vzal Anette na parket a vzápětí se objevil klasický prodejce růží. Pepa Anett jednu předal, přidal k ní první pusu a jelo se k němu domů. No Anette už tam zůstala. 😀

Kapitola 2: Provozní realita, fitko a holky

Jsme oba z financí, ale doma tabulky neřešíme (pokud zrovna nepropojujeme weby atd). Fungujeme jako stabilní tým. Chodíme spolu do fitka a udržujeme rovnováhu: Anette vstává, Pepa dlouho spává, takže se ráno občas míjíme.

Klíčovou součástí našeho fungování jsou Sofie a Julie. S holkami je náš život kompletní.

Kapitola 3: Úpis ďáblu na pláži

Anette o Pepovi dlouhodobě tvrdí, že má smlouvu s ďáblem, protože mu v životě projde naprosto všechno. Žádost o ruku to jen potvrdila.

Proběhla na dovolené v Řecku, na liduprázdné pláži, po skvělé večeři a třech lahvích vína. Když Pepa poklekl, Anette si nejdřív myslela, že jde o alkoholový vtip. Pak přijde euforie, slzy a jasné ANO!

To hlavní přišlo při pohledu na hodinky. Datum: 16. 6. 2026. Tři šestky. Důkaz byl na stole – Anette se oficiálně upsala ďáblu.

Smlouva je podepsaná, datum platí a 26. června 2027 na Okoři to společně zpečetíme.